KNIHA:
Aristokratka ve varu
AUTOR: Evžen Boček
SÉRIE:
Aristokratka (2.)
NAKLADATELSTVÍ:
Druhé město, 2013
Druhý díl
deníku Marie Kostkové z Kostky aneb projekt Totální zámek pokračuje.
Kastelán
milotického zámku Evžen Boček je dnes už zavedený autor české humoristické
prózy. Za Poslední aristokratku, která je prvním dílem knižní série, obdržel Cenu
Miloslava Švandrlíka za nejlepší humoristickou knihu roku 2012. O rok později
navázal druhým dílem, který nazval Aristokratka ve varu. A zatím poslední v pořadí
třetí díl Aristokratka na koni vyšel minulý rok a stal se jednou z nejprodávanějších
knih roku 2016. Z Evžena Bočka se stává zavedená literární značka, symbol
kvalitního humoru. A Aristokratka na koni nejspíš nezůstane posledním dílem nadlouho.
Po nadšené
recenzi prvního dílu, kterou si můžete přečíst zde, jsem se stejným nadšením
očekávala díly následující. Aristokratka ve varu mě nijak zvlášť nezklamala,
ale kvalitu prvního dílu udržet nedokázala.
Opět se
setkáváme se stejnými postavami jako v prvním díle – s vypravěčkou Marií,
otcem držgrešlem, s americkou matkou ztracenou v českém překladu, nevrlým
kastelánem Josefem, s panem Spockem, přisprostlou paní Tichou, s Deniskou,
která je čím dál víc mimo realitu, se samozvanou správcovou zámku Miladou a se stále
se rozšiřujícím zvěřincem v čele s německými dogami, Olinem a Láďou. Deníkové
zápisky jsou čas od času proloženy dopisem pro mladého Launa, jehož rod se
potácí prakticky na hranici chudoby a jeho česká větev taktak přežívá z milosti
knížete Schwarzenberga v jeho hájovně. Zásadní událostí celé knihy je sraz
aristokratů v Karlových Varech, kam má dorazit i princezna Diana s princem
Harrym.
Kniha je o
mnoho útlejší než první díl, čítá jen něco málo přes sto stran. Pokud jste tedy
první díl slupli jako malinu, pak druhý díl doslova vdechnete. Sám autor se
přiznal, že na Aristokratce pracoval více než osm let. Protože nemá rád rozsáhlé
knihy, nechal původní tlustopis rozdělit na několik dílů. A s tím já mám
trošku problém...
Chápu
myšlenku rozdělení knihy na několik dílů, aby čtenář v dnešní uspěchané
době nebyl zahlcen tím stejným dokola a nakonec knihu nedočtenou neodložil. Autor
si zároveň buduje čtenářskou základnu, která s nadšením očekává další
pokračování osudů svých hrdinů. Ale druhému dílu Aristokratky tento postup
spíše uškodil. Byť se má jednat o volné pokračování, které nevyžaduje znalost
předchozího dílu (nicméně pro zvídavé, nebo zapomětlivé čtenáře je na konci
připraven slovníček pojmů, který vás v případě potřeby uvede do obrazu), děj
mi přišel neukotvený a takříkajíc vytržený z kontextu. Když jsem se
zamýšlela nad oběma díly jako nad celkem, přišlo mi jejich oddělení až násilné
a popravdě zcela zbytečné. Umím si bez problémů představit, že by první díl měl
o těchto sto stran víc a pořád by mě bavil. Přes veškeré vtipné momenty, o něž
ani v pokračování nebyla nouze, si nejsem jistá, zda by mě jako čtenáře
neznalého prvního dílu druhá kniha příliš oslnila, a zda bych se těšila na její
třetí pokračování. Pro zachování plnohodnotného zážitku z Aristokratky jako
takové bych druhý díl vydávala s douškou – Bez předchozí znalosti prvního dílu číst na vlastní nebezpečí!
Pohledem
celku však hodnotím vysoko, humor je pořád výborný a i na takto malém prostoru
vás autor zaručeně pobaví. Pokračování, Aristokratka na koni, snad dostojí
svému jménu a vrátí Marii Kostkovou z Kostky zpátky do sedla, ale o tom už
někdy příště.
HODNOCENÍ:
80%
Žádné komentáře:
Okomentovat